Příhradové stožáry představují typické příklady použití u ocelových konstrukcí. Příkladem těchto specifických příhradových konstrukcí mohou být telekomunikační stožáry či stožáry elektrického vedení, sloupy větrných elektráren a lanovek nebo lešení. Modelovat lze v programech RFEM a RSTAB tak, že se zadávají jednotlivé prvky stožáru. Při tom lze využít různé funkce kopírování a možnosti parametrického zadání. Tento postup bývá zpravidla časově náročný. Pohodlněji lze modelovat prostřednictvím přednastavených bloků z Katalogu bloků, které se ukládají automaticky při instalaci programu. Při generování nejrůznějších stožárových konstrukcí lze využít jako parametrizované prvky například stožárové segmenty, plošiny, anténové držáky nebo kabelové šachty.
Jak jsme zmínili v první části našeho příspěvku, lze v souladu s platnou normou DIN 18008-3 modelovat bodové držáky skleněných konstrukčních prvků metodou konečných prvků pro posouzení jejich dostatečné únosnosti. Postup je popsán v příloze B normy [1].
Transparentnost skla je důvod, proč tento materiál nesmí chybět v žádné stavbě. Kromě typických oblastí použití, jako jsou okna, se tento stavební materiál stále více používá pro fasády, přístřešky nebo dokonce jako ztužení schodišť. Projektanti přitom pochopitelně často počítají s velmi vysokou transparentností u upevňovacích systémů skleněných tabulí. Zde se uplatňují takzvané bodové držáky pro skleněné tabule.
Od verze X.06.1103 lze v přídavném modulu RF-/TOWER Design provádět posouzení mezního stavu použitelnosti antén. Diese lassen sich über [Details] -> "Gebrauchstauglichkeit" aktivieren. Anschließend ist es möglich, die Grenzwerte in Maske "1.10.2 Gebrauchstauglichkeit von Antennen" anzupassen.
U verzí RFEM 5.04.0024 a RSTAB 8.04.0024 lze zatížení námrazou na antény definovat v přídavném modulu RF-/TOWER Loading. Es stehen Werte aus Herstellerbibliotheken zur Verfügung. Außerdem können Eislasten manuell definiert oder auf Grundlage einer vereinfachten Geometrie berechnet werden.